|
|
20 let výzkumu sociální stratifikace v ČR
Karnet, Martin ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Bakalářská práce se snaží shrnout nejvýznamnější osobnosti, které se v posledních dvaceti letech věnovaly tématu sociální stratifikace. V první kapitole práce je pojem sociální stratifikace vymezen a zároveň jsou definovány další základní termíny, které se s rozvrstvením společnosti pojí. Část práce je věnována z hlediska stratifikačních výzkumů období vlády komunistického režimu v Československu, kde je vyzdvižena postava Pavla Machonina a jeho velkého sociologického výzkumu. Většina práce se zabývá dobou po Sametové revoluci. Cílem práce je porovnat jednotlivá témata, kterým se věnovali autoři v rámci tématu sociální stratifikace těsně po Sametové revoluci se současnou reflexí sociální stratifikace. Klíčová slova: sociální stratifikace, Česká republika, česká společnost, výzkum
|
|
|
Explanace profesních a edukačních představ žáků jedné deváté třídy
Vařeková, Karolína ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Petrúšek, Ivan (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na interpretaci způsobu, kterým je v představách žáků deváté třídy společnost hierarchicky segmentována na základě vykonávání odlišných povolání a absolvování rozdílných stupňů vzdělání. Cílem práce je objasnit studentovo vnímání nerovností ve společenském postavení mezi různými pracovními pozicemi a chápání vlivu studijních úspěchů na jejich vertikální seskupování. V teoretické části je sociologickými teoriemi vysvětlena úloha povolání a vzdělání při utváření a udržování sociální stratifikace. Teoretické koncepty jsou v analytické části ověřeny skrz kvalitativní výzkum uskutečněný v rámci jedné deváté třídy. Výzkumné otázky jsou zodpovězeny prostřednictvím kvalitativní analýzy dat získaných z hloubkových polostrukturovaných rozhovorů. Představy žáků odpovídají základnímu, v teoretické části definovanému, trojdimenzionálnímu hierarchickému členění sociálních vrstev, jejichž vzájemné nerovnosti podléhají zejména úrovním pracovních pozic pojících se k daným vrstvám. Mezi vertikálně členěnými profesními skupinami jsou rozdílná společenská postavení vnímaná žáky jako opodstatněná, jelikož jedinci nacházející se v těchto kategoriích se vyznačují odlišnými osobnostními dispozicemi. Dle výsledků analýzy dosažení určitého společenského postavení do velké míry...
|
|
|
Prestiž povolání pohledem lounských učitelů
Rudolf, Milan ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Práce se věnuje míře prestiže učitelského povolání, jak ji vnímají samotní pedagogové. Výsledky jsou získány pomocí dotazníkového průzkumu a následně jsou porovnávány s hodnotami, které pravidelně ve veřejných výzkumech získávají pracovníci Centra výzkumu veřejného mínění v dlouhodobém projektu "Naše společnost". Komparace získaných dat má za úkol odpovědět na otázku, zda je pravdivá domněnka, že učitelé své povolání nevnímají tak prestižně, jak ho vidí široká veřejnost. Druhá část práce přináší debatu nad problémy, se kterými se nejčastěji setkávají učitelé na lounských školách. Zdrojem pro tento diskurs jsou nejen odpovědi lounských učitelů získané během průzkumu, ale také přímými rozhovory. Rozborem nejčastěji zmiňovaných problémů chce autor nelézt odpověď na otázku, proč své povolání vnímají učitelé na základních školách v Lounech méně prestižně.
|
|
|
Současná reflexe vztahu sociální stratifikace a spotřeby
Podsedníková, Klára ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Bakalářská práce shrnuje teorie, které se zabývají problematikou vztahu sociální stratifikace a kulturní spotřeby. Nedílnou součástí práce o sociální stratifikaci by měly být základní teorie sociální stratifikace, které jsou stručně shrnuty v první kapitole. Dále se práce zabývá teorií distinkce sociologa Pierra Bourdieuho, jsou představeny i práce jeho pokračovatelů a kritiků. Druhou část základní osy práce tvoří současné teorie, které se problematikou daného vztahu zabývají. Největší pozornost je věnována konceptu kulturního všekonzumenství, ale jsou představeny i další dva základní koncepty vztahu sociální stratifikace a kulturní spotřeby a to argument homologie a argument individualismu.
|
|
|
Prestiž povolání v letech 1995-2013
Zemanová, Nina ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Tato práce "Prestiž povolání v letech 1995-2013" zkoumá proměny v hodnocení povolání během období postsocialistické transformace (90. léta) a v éře rozvoje znalostní ekonomiky (po roce 2000). Analyzuje latentní struktury v pozadí přisuzování prestiže, a dále zkoumá, jaký vliv má na tyto latentní dimenze společenské postavení hodnotitele. Provedeny byly sekundární analýzy dat z výzkumů veřejného mínění IVVM a CVVM z let 1995 až 2013. Struktura žebříčků prestiže se od 90. let postupně ustálila do těchto skupin povolání: veřejně činné osoby, manuální profese, povolání důležitá pro společnost, nemanuální profese a bezpečnostní složky. Práce dále ověřuje platnost hypotézy o třídní podobnosti (třídně podobné profese budou lidé hodnotit lépe než ostatní) a hypotézy sdílené prestiže (hodnocení prestiže povolání se mezi třídami neliší). Analyzovány jsou také další sociodemografické faktory (pohlaví, vzdělání, velikost bydliště), subjektivní životní úroveň domácnosti a především historické období (socializační kohorty), v němž jedinec vstupoval na trh práce. Výsledky ukazují, že v české společnosti jednoznačně dominuje efekt sdílené prestiže. Slabě se také uplatňuje třídní podobnost, její vliv je patrný zejména na konci 90. let a to pouze v krajních třídních kategoriích (odborníci a dělníci). Lidé, kteří...
|
|
|
Subjektivní sociální status a třída. Jejich determinanty. Co ovlivňuje percepci vlastního postavení ve společnosti?
Daneš, David ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá subjektivní dimenzí sociální stratifikace, přesněji subjektivní třídou a subjektivním statusem. Autor nejprve poukazuje na subjektivní aspekty v tradičních teoretických východiscích třídního a hierarchického pojetí sociální stratifikace. Následně rozebírá subjektivní třídu a status jako jim analogické koncepty a popisuje jejich aplikaci v empirických výzkumech zahraniční i české sociologie. V analytické části je předložena vlastní sekundární analýza dat z reprezentativního šetření ISSP 1992, 1999, 2009 a Sociální distance 2007 pro ČR. Její pomocí autor popisuje rozdíly mezi oběma přístupy a změnu jejich rozložení i vztahu v čase. Zatímco subjektivní status je v čase relativně stabilní, subjektivní třída prochází řadou změn. Jejich původcem je především subjektivně identifikovaná dělnická třída, jejíž zastoupení v čase slábne a přibližuje tím třídu k subjektivnímu statusu. Dále se autor věnuje odlišnostem deklarovaných důvodů pro identifikaci se třídou. Pro nižší třídu má význam především příjem, střední a vyšší uvádí i vzdělání a druh zaměstnání. U vyšší třídy však nad příjmem převažuje význam životního stylu. Jádro práce tvoří regresní analýza, která prokázala rozdílnost obou přístupů jak z hlediska míry prediktability, tak i struktury a vlivu nezávisle...
|
|
|
Philosophical Perspective in John Fowles' The Collector
Dlasková, Barbora ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá knihou Sběratel, napsané britským spisovatelem Johnem Fowlesem. Pohled na knihu je z filosofické perspektivy, zejména z pohledu Existencialismu. Teoretická část poskytuje přehled filosofických postojů a témat, které jsou následně rozebrány v části praktické. Praktická část se soustředí na hlavní postavy románu, Mirandu Grey a Ferdinanda Clegga a jejich odlišné životní postoje. Miranda je vnímána jako hrdinka Existencialismu, připravená na autentický život a Ferdinand jako představitel Nihilismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Prestiž povolání učitele
Fiala, Jan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Práce se zabývá problematikou prestiže povolání učitele. Hlavním cílem práce je pokusit se zjistit, jak sami učitelé vnímají prestiž spjatou s jejich povoláním. Výzkum spočíval v hloubkových polostrukturovaných rozhovorech s učiteli na toto téma a v jejich následné analýze. Ukázalo se, že ačkoliv učitelé zaujímají v rámci škál prestiže povolání pravidelně přední příčky, při rozhovorech projevovali názor, že prestiž spjatou s jejich povoláním považují za velmi nízkou. Práce dále předkládá a podrobněji popisuje faktory, které se na základě analýzy realizovaných rozhovorů ukázaly v souvislosti s nízkým sebehodnocením učitelů z hlediska prestiže jako hlavní. Jde především o relativně nižší finanční ohodnocení a s tím spjatou nižší životní úroveň, která nutí učitele k vedlejším příjmům. Dále pak z analýzy vyplynulo, že na nízké sebehodnocení učitelů má vliv údajná nižší obtížnost pedagogických fakult, obtížné posuzování výsledků práce a nedoceněnost náročnosti práce ze strany veřejnosti. Opomenout nelze ani malý vliv školských odborů a neexistenci profesních organizací, které by hájily zájmy učitelů. V neposlední řadě má na nízké sebehodnocení učitelů vliv i přesvědčení veřejnosti, že učitelství není odborným a vysoce kvalifikovaným povoláním. V pozadí řady uvedených faktorů pak identifikuji dle mého...
|
|
|
Vzdělanostní reprodukce: má sociální postavení rodičů vliv na vzdělávání jejich dětí?
Kučerová, Vendula ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Vzdělanostní reprodukce: Má sociální postavení rodičů vliv na vzdělávání jejich dětí?" se zabývá vlivem sociálního statusu rodičů na vzdělávání jejich dětí. Práce je rozdělena do čtyř částí, které popisují vzdělanostní reprodukci ze tří hledisek - vzdělávání, školní systém a rodina. Na začátku každé kapitoly jsou vysvětleny pro tuto práci významné pojmy. V první části nazvané "Vzdělávání" je vymezen vývoj významu tohoto klíčového pojmu a nastíněn problém vzdělanostních nerovností. V druhé části jsou tyto nerovnosti popsány z hlediska školského systému v České republice. Třetí část "Rodina" pojednává o sociálních rozdílech mezi rodinami a popisuje, jak tyto nerovnosti ovlivňují chování rodin, jakožto příslušníků rozdílných sociálních vrstev. V poslední části s názvem "Vzdělanostní reprodukce k české společnosti" jsou uvedeny dva příklady výzkumů, které byly provedeny v České republice.
|
|
|
Genderové stereotypy v současném britském historickém kostýmním dramatu. Komparace Panství Downton a Pana Selfridge.
Hrnčířová, Denisa ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Diplomová práce na téma Genderové stereotypy v současném britském kostýmním dramatu. Komparace Panství Downton a Pan Selfridge zkoumá na komparaci dvou úspěšných britských kostýmních dramat zpracování genderových stereotypů a střetu konzervativních principů s pokrokem v prvních dvou desetiletích 20. století britské společnosti. Teoretické ukotvení práce vychází z přístupu zpracování dějin ve filmu a samotný výzkum je proveden pomocí obsahové analýzy dvou současných dobových seriálů Downton Abbey a Pan Selfridge. Výzkum je zaměřen na ženské protagonistky a zpracování jejich charakterů na pozadí edwardiánské éry, s níž Bitánii zasáhla vlna uvolňování konzervativních společenských konvencí. Cílem této práce je analyzovat, jakým způsobem reflektuje postava ženy v kostýmním dramatu stereotypy a konzervativní hodnoty, které jsou tomuto seriálovému žánru často přisuzovány a jakou výpovědní hodnotu přináší o společnosti 21. století. Obsahová analýza seriálů je provedena na třech tematických oblastech nejčastěji reflektujících pozici ženy ve společnosti. Jsou to kritéria majetkové nezávislosti, sexuality a ženské emancipace, doplněná analýzou ženského elementu v rámci sociální stratifikace. Výstup práce přináší zamyšlení nad uchopením stereotypů a pozice ženy v populární seriálové kultuře, jak ji předávají...
|
host ::
RSS.